Knihkupectví je magické místo, zvlášť pokud svou rozlohou nesoupeří s obřím supermarketem, je v něm mírné osvětlení a majitel, který miluje knížky. Pokud na takový „Lítost u nebeské brány“
Autor: verasimono
Aby po nás něco zůstalo
Máloco je tak prchavé jako nápad. Pokud ho nezažene náš strach anebo každodenní hluk a mumraj, držíme v dlaních křehké nic. Můžeme ho nosit nějakou dobu „Aby po nás něco zůstalo“
Kotodama, duše slov
Vnímám to jako štěstí i tíhu zároveň, že se při své každodenní práci mohu zaobírat slovy. Nepovažuji je jen za nositele významu a komunikační prostředek, „Kotodama, duše slov“
Festival pohádkových příběhů
Na počátku byla touha… … a dala impulz, abychom vykročili. Sváděla, lákala, vábila a využila cokoliv, aby na sebe upozornila. Často jí stačilo málo, aby „Festival pohádkových příběhů“
Óda pro lehkonohé ptáčky
„Myslím si, že je lepší milovat se jen jednou, jedenkrát v životě s divokou jižní princeznou a za trest zemřít, než tisíckrát objímat lenivého lemura. Že krásnější „Óda pro lehkonohé ptáčky“
A čas šel dál – Pohádky pro druhou polovinu života
Kdy: 23. 10. 2021 v Centrum BeBalanced, Rybničná 18, Praha 6 Vystoupí: Pavel Zach, předseda ČSAP, Daniela Fischerová, spisovatelka, dramatička, scénáristka, Anna Hogenová, filozofka, fenomenoložka, Ladislav Dvořák, „A čas šel dál – Pohádky pro druhou polovinu života“
Milostný dopis psaný přírodě
Ralf Waldo Emerson, milovník putování, ve svém eseji napsal: „Sebevětší bohatství si nemůže koupit potřebné volno, svobodu a nezávislost, které jsou při toulání kapitálem. To „Milostný dopis psaný přírodě“
Literární salón U stříbrných lišek
Stříbrné lišky – tak přezdívali o nějaký ten pátek dříve starším ženám, které udávaly tón společenské konverzace v literárních salónech. Obletované, zábavné, duchaplné, vlídné a občas „Literární salón U stříbrných lišek“
Dávné budoucnosti
Než odjela má kamarádka do Indie na dobu neurčitou, darovala mi jednu útlou knihu. Ráda se k ní vracím a zejména teď, kdy skončil jeden podivný „Dávné budoucnosti“
Jak nechat život znovu bujet
Můj děda byl vášnivý zahradník, ale nebylo to o mrkvi ani o cibuli. Když se řekne slovo dětství, představím si jeho široké záhony plné rozkvetlých „Jak nechat život znovu bujet“